Odplenkování s radostí: Prozkoumejte nejlepší přístupy k úspěšnému odvykání plenek přes den.

Vítáme vás u našeho článku, který se zaměřuje na jeden z významných milníků v životě rodičů i dětí - odplenkování. Odkládání plenek je důležitým krokem k samostatnosti a dospívání. V tomto článku se podíváme na různé metody a přístupy, které vám mohou pomoci s tímto procesem. Od bezplenkové komunikační metody a postupného učení na nočník až po zajímavou indiánskou metodu, objevíte různé způsoby, jak usnadnit dětem přechod z plenek na toaletu. Naučíte se osvojit účinné techniky, minimalizovat stres a přispět k úspěšnému odplenkování vašich dětí.

BEZPLENKOVÁ KOMUNIKAČNÍ METODA

Co je bezplenková komunikační metoda?

zkráceně BKM je metoda odplenkování, při které rodiče komunikují s dítětem o jeho potřebách a učí se rozpoznávat jeho signály už od narození (lze samozřejmě začít i déle). Tyto signály mohou být například pláč, gesto ručičkou nebo konkrétní mimika a postupně přechází ve smluvený zvuk či slovo. Bezplenkovka tedy není jen o eliminování plenek, ale spíše o vytvoření hlubšího vztahu mezi rodičem a dítětem a umožnění dítěti komunikovat své potřeby tak, jak to umí přirozeně.

Jak začít s bezplenkovou komunikační metodou?

K začátku BKM je potřeba čas a pozornost, zejména v počátečních fázích, kdy se snažíte naučit rozpoznávat dětské signály a vytvoříte zcela nový komunikační systém, proto je nejlepší začít co nejdříve po narození dítěte. 

1. Prvním krokem je naučit se vnímat signály dítěte, které naznačují, že se chystá na toaletu. To může zahrnovat změnu obličeje, zvuky, které dítě vydává, neklid nebo jiné chování, jako například podřepnutí. Většina dětí projeví signály, když se chystají na močení nebo defekaci, takže je důležité naučit se tyto signály rozpoznat.
2. Dalším krokem je vytvořit komunikační systém mezi vámi a dítětem. Tedy používání určitých slov nebo zvuků, které pomáhají dítěti pochopit, že je čas na toaletu. Například můžete použít zvuk či konkrétní slovo, které signalizuje, že je čas na toaletu, př: "lulu", "csss" nebo "čííí".
3. Když dítě projeví signály, že se chystá na toaletu, je důležité ho okamžitě vzít na záchod nebo nad nádobu a povzbudit ho, aby vykonalo potřebu. Dítě bude postupně chápat, že určitá gesta, zvuky a slova znamenají, že je čas jít na toaletu, a bude se snažit tyto signály vysílat, když bude potřebovat jít na toaletu.

Praktické rady pro bezplenkovou komunikační metodu

• V začátcích buďte trpěliví a pozorní - BKM vyžaduje mnoho času a pozornosti. Bude trvat nějakou dobu, než se dítě naučí signály, a bude to vyžadovat vaši pečlivou pozornost.
• Začněte co nejdříve - Pokud začnete s BKM co nejdříve po narození dítěte, bude pro vás snazší naučit se rozpoznávat signály i vytvořit komunikační systém.
• Vypozorujte jak často děťátko vylučuje (postupem času se to bude měnit) a časujte si.
• Vytvořte pravidelný "režim", kdy děťátko necháte vykonat potřebu automaticky, tedy např. po probuzení, před jídlem, po jídle, před spaním.
• Použijte správnou nádobu - místo či nádoba pro vylučování se budou postupem věku měnit. Můžete využívat umyvadlo, ve kterém necháte protékat vodu, což ještě přirozeně podpoří vylučování anebo dítě v klubíčku přidržte rovnou nad toaletou. Velmi praktické jsou speciální bkm nočníky, na které můžete miminko dávat už od narození, zvláště je oceníte na cestách. Jak díte roste, postupně přejdete na klasickou toaletu anebo ergonomický nočník.

Závěr

Bezplenková komunikační metoda může být účinnou alternativou k tradičnímu používání plenek a může přinést řadu výhod, včetně snížení ekologické zátěže a upevnění vztahu mezi rodiči a dítětem. Je to však proces, který vyžaduje trpělivost a pozornost, ale vězte, že investovaná energie do "učení se BKM" se vám desetkrát vratí, mimo jiné i právě při procesu odplenkování. Pro děťátko je totiž v tomto případě proces odkládání plen zcela přirozený a plynoucí s jeho vývojem. Bezplenkové děti, jsou tak zcela bez plenek podstatně dříve a k tomuto stavu dojdou samy, často prostě ze dne na den, protože své fyziologické potřeby vnímají na zcela jiné úrovni.

Více o bezplenkové komunikační metodě (časování, smluvená gesta, polohy miminka) si můžete pustit tady:

zdroj: Lucie Harnošová

POSAZOVÁNÍ NA NOČNÍK NEBO TOALETU

Tak tohle je takový evergreen, oblíbená metoda našich babiček, která se v kontaktnějších pojetí praktikuje dodnes. Nevýhodou posazování byla především absence komunikace mezi rodičem a dítětem, protože rodiče často drželi dítě na nočníku dokud nevykonalo potřebu. Trvalo tak celkem dlouho než si dítě spojilo nočník se svou vlastní potřebou vylučování a ne s povelem od rodiče. Proto doporučeje postupovat podobně jako u bezplenkové komunikační metody, tedy všímat si, jak často deťátko vylučuje, rozpoznávat jeho signály a naučit se potřebu vylučovat vzájemně komunikovat. Dítě musí mít možnost komunikovat své potřeby a mělo by být povzbuzováno, aby se učilo rozhodovat samo o sobě, kdy je čas jít na nočník. Rodiče by také měli dítěti dát čas a respektovat jeho individuální tempo.

Učení se nápodobou

Jako jedna z nejúčinějších metod učení u dětí je tzv. učení nápodou a u nácviku na nočník či WC tomu není jinak. Dítě se může naučit chodit na toaletu jednoduše tak, že pozoruje sourozence, kamarády, nebo dokonce rodiče. Děti jsou přirozeně zvědavé a rády zkoumají svět kolem sebe, a tak pokud vidí někoho, kdo dělá něco nového, co je pro ně zajímavé, chtějí to také vyzkoušet.

Jak začít s učením se nápodobou?

1. Pro začátek je dobré najít nějakou inspiraci. To může být starší sourozenec, kamarád z mateřské školy, rodič nebo i někdo, koho dítě jen vidělo například v parku.
2. Vytvořte prostředí, které podporuje učení se na nočník nápodobou. To znamená, že dítě by mělo mít snadný přístup k nočníku nebo toaletě, aby si mohlo kdykoliv a samostatně zkusit, co vidělo.
3. Nočník můžete umístit na toaletu a kdykoliv půjdete na WC vy, vemte děťátko s sebou a nabídněte mu, že to můžete zkusit spolu anebo si nejdříve dojděte vy a poté nasaďte na WC dětské prkýnko a nabídněte mu možnost vyzkoušet si i "dospělácký záchod".
4. Důležité je dítěti celý proces vysvětlit a nechat jej, aby si vše vyzkošuelo (nasadit dětské prkýnko, utrhnout toaletní papír, spláchnout).

Praktické rady a tipy 

• Velkým pomocníkem je časování, vypozorujte jak často vaše děťátko vylučuje a ve vhodný čas spolu zajděte na toaletu.
• Neptejte se zda se mu "NEchce čůrat", ale zda se mu "CHCE čůrat". Doporučujeme to však moc nepřehánět, při nadužívání děti tato slova vytěsní a ignorují je.
• Někdy se stává, že dítě se naučí čůrat na nočník, ale ne na toaletu, což může být problematické zejména v situacích, kdy nejsou nočníky k dispozici. Proto je důležité učit dítě i jak používat i klasickou toaletu, aby bylo samostatné a více nezávislé.

INDIÁNSKÁ METODA

je alternativní přístup k učení dítěte používat toaletu, který se inspiruje způsobem, jakým indiánské kmeny učí své děti. Metoda se zakládá na principu, že dítě má přirozený pud k udržení svého prostoru čistého a suchého, a že je v určitém věku dostatečně zralé na to, aby chápalo proces vylučování. Jednoduše řečeno jde o to, že kolem druhého roku života dítěte mu ze dne na den seberete plenky (pouze přes den, na noc zůstávají). Děťátku vysvětlíte, že se od dnešního dne bude chodit čůrat a kakat na nočník či WC a celý proces mu detailně vysvětlíte. Odplenkování pak trvá zhruba týden až dva. 

Jak začít s indiánskou metodou?

1. Nejprve si připravte prostor, kde bude dítě trávit nejvíce času. To může být například dětský pokoj nebo obývací pokoj. Důležité je, aby byl prostor snadno uklidnitelný a hned po ruce byl k dispozici nočník. Předem si pak také připravte kybl a mop na vytírání.
2. Začněte pozorovat, kdy se dítě běžně vyprazdňuje. Zkuste si všimnout, zda má dítě nějaké signály, že potřebuje čurat nebo vykonat stolici. Tyto signály se mohou lišit u každého dítěte, ale obvykle zahrnují změnu chování, jako například zpomalení aktivity, třepotání nebo podrážděnost.
3. Komunikujte s dítětem. Jakmile si všimnete, že dítě potřebuje jít na záchod, řekněte mu: "jdeme na záchod?" nebo "je čas jít na nočník". Pokud dítě ještě nemluví, můžete použít gesta nebo zvuky, aby mu naznačili, co od něj očekáváte.
4. Vytvořte pravidelnou rutinu kolem odplenkování. To znamená, že budete dítě vést na záchod pravidelně a v určitých intervalech. Můžete to například dělat po probuzení, před jídlem, po jídle, před spaním atd. Během dne je pak dobré vypozorovat v jakých intervalech dítě vylučuje (např. 1x za 90 min)

Praktické rady pro indiánskou metodu odplenkování

• Dobře si rozmyslete, kdy k této metodě přistoupíte, je totiž velmi důležité plenky už nikdy nepoužít. Pokud byste plenky opět nasadili, dítě by se mohlo zmatené, proč je má někdy a jindy ne.
• V prvních pár dnech je dobré mít klidnější režim, ideálně v domácí prostředí a vyhnout se i návštěvám.
• Kdykoliv se dítě počůrá, omyjte jej a převlékněte do čistého oblečení.

Je důležité mít na paměti, že každé dítě je jiné a že některé metody pro něj mohou být tudíž vhodnější a účinnější než jiné. Buďme tedy jako rodiče otevřeni různým metodám a experimentujme s nimi, dokud nenajdeme to, co funguje a našim dětem vyhovuje nejvíce.